O plemeni rotvajler

Rotvíci mě upoutali nejenom svým impozantním zjevem, ale především svou úžasnou povahou. Mezi lidmi mají díky některým přemedializovaným případům docela nezaslouženou pověst zabijáků z řad tzv. "bojových plemen". V honbě za senzací dokáží média leckterý případ dočista překroutit a řádně přibarvit. Pokud ze psa (ať už jakéhokoliv plemene) úmyslně nevychováváte krvelačnou bestii, pak i váš rotvík bude docela určitě naprosto normální kamarádský pes vůči rodině i vůči cizím lidem. Pokud na našich procházkách potkáváme lidi, kteří se s mými psy pomazlí, obvykle rotvíky pro jejich přátelské chování zaměňují za labradory. :-)))

Přesto že rotvíci budí svým vzhledem na první pohled respekt, dokážou být naopak ve skutečnosti neuvěřitelně něžní a přátelští. Při správném vedení bývají velmi mazliví a k dětem velmi trpěliví (obzvlášť fenky). K tomu ale potřebují intenzivní kontakt s rodinou, aby se cítili být součástí lidské smečky. Je třeba dbát na důslednost při získávání autority. Pozor však na hrubé zacházení! Se zlou se potáže ten, kdo by si chtěl získat respekt bitím a kopanci. Rotvajleři bývají na podobné násilné zacházení velmi citliví. Hrubé chování majitele sice dokážou díky své trpělivosti dlouho a dlouho snášet, jednou ale jejich trpělivost přeteče a následkem je pak pokousání, v lepším případě pouze majitele. Lépe, než fyzické násilí, funguje zmiňovaná důslednost v dodržování pravidel a povelů, častý kontakt se psem, společná činnost, kdy si pes vytváří vazbu se svým majitelem. Hlavně pak je vhodné předem se zamyslet nad tím, co od psa budeme v budoucnu požadovat a tímto směrem pak celou výchovu zaměřit.

Rotvíci jsou psi inteligentní, kteří dokážou použít vlastní rozum. Jsou to velcí statní psi a své síly jsou si dobře vědomi, ale nepoužijí ji bezhlavě. Když už však rotvík uzná, že je třeba zasáhnout, provede to bleskurychle, tvrdě a zdánlivě bez varování. Správně vedený rotvajler má však klidnou, kamarádskou, vyrovnanou a sebevědomou povahu. Zbytečně nevyje a neštěká, takže když už uslyšíte rotvajlera ve své zahradě štěkat, bude k tomu mít opravdu dobrý důvod. Učení jim trvá poněkud déle, zato ale co se jednou naučí, to si do smrti pamatují.

Často se uvádí, že rotvajler je plemeno, které nutně potřebuje výcvik - není to ale až tak úplně pravda. Lidé pouze rádi zaměňují slovo "výcvik" za slovo "výchova". Rotvajler potřebuje hlavně výchovu, tzn. socializaci mezi lidmi a psy, musí se naučit, co smí a nesmí. Pro běžný život si se psem vystačíte s několika jednoduchými povely. Není až tak důležité, jestli pes umí předpisově přinést aport nebo jestli se při povelu "lehni" vyvaluje na bok. Stejně jako u lidí není důležité jestli máte vysokou školu nebo jen základní a jestli znáte teorii relativity. Je ale důležité, jestli umíte slušně pozdravit, psát a počítat, jíst příborem a jestli dodržujete obecně pravidla morálky. Stejně tak je to obdobně u psů s "výchovou" a "výcvikem".

Ten, kdo si pořídí rotvajlera a zvládne jeho výchovu, získá bezpochybně oddaného a statečného parťáka do slunce i nepohody. Protože pes je jedinný případ, kdy si můžete koupit štěstí za peníze! ;-)


www.gipsy-kaya.webnode.cz